čtvrtek 15. března 2007

Prýma večer... Kafka bez Kafky

Prolog:
Pondělí, brzký večer, velmi teplý večer. Nad naším hlavním městem se vznáší opar, ale já se stejně snažím vypozorovat mezi Pražskými věžičkami západ slunce. "Tak už asi půjdem, ne?" ozve se čísi hlas a vytrhne mne z takového divného vteřinového transu, způsobeného narůstajícím chladem a proudem myšlenek. Nachvilinku zaváhám, ale potom odpovím, že je to dobrý nápad a připojím se k již odcházející Jitce. Pár kroků, vestibul a hned nástupiště metra C na Vyšehradě. Teď už zbývají asi jen tři stanice do místa určení... Budějovická. Tam je sraz všech kulturněji založených terciánů a zároveň obdivovatelů Kouře a s člověkem, který je nám všem skoro otcem, s panem profesorem Tatíčkem. Marek má nový a velmi zvláštní oblek. Poslední přichází štěpánka ve zvláštním kabátě. Pak jsem již všichni a společně se přesouváme na autobusovou zastávku a prapodivným autobusem pak téměř přímo k kulturnímu centru Dobeška. Jsme tam brzy. Nakonec ale úspěšně usedáme do sálu a představení se rozjíždí...
PIŠ KAFKA, PIŠ... NO PŘECE KAFAKA PIŠ... TAK PIŠ KAFKA, PIŠ...

****

Rozjíždí se akce na intrenetu popsaná jako kabaretní absurdní groteska z motivů díla i života Franze Kafky. Vlastně naše návštěva tohoto představení měla jediný důvod. Museli jsme neživo vidět Jana Vávru (Kouř: Barman Hezoun) a Jána Slováka (Kouř: Míra). Bylo to dokonalé. Už jenom to neustálé porovnávání výkonů, hlavně Slovákových, ve filmu a na maličkém jevišti mě dokozáli zabavit tak, že jsem se nenudila ani chviličku celého představení. Celý tento zážitek okořenila Monika Načeva svými pěveckými výkvěty a Lenka Vychodilová, jako čtvrtá herka, tam také nebyla navíc, ba naopak. Celá hra se skládala především z úryvků Kafkových děl a životních příběhů. Když jsem se toho večera vrátila domů, nebyla jsem schopna dokonale popsat svému (teď již naprosto pravému) tatíčkovi, co jsem to vlastně viděla. Dokázala jsem akorát říci, že to bylo složeno z úryvký´ů děl Franze Kafky a víc už nic. Nelituji toho, že jsem tam zašla, i když to nebylo opravdu v tu nejelepší dobu a ne nejvhodnějším místě.

SLKEPÁCI, DĚKUJEM... SKLEPÁCI, DĚKUJEM... SKLEPÁCI DĚKUJEM....

Žádné komentáře: