čtvrtek 8. března 2007

Ježiš Vašku... pryč s tím satanem...

Dneska, asi v šest hodin, se vrátil domů můj bratříček spolu s dědou a matkou. No, on se spíš vrátil domů děda a matkou a bratr přijel s nimi, ale to zrovna nechci řešit. Normálně jsem si v tu dobu seděla u počítače a něco tvořila a jen tak zbůhdarma jsem se otočila abych je pozdravila a v pootevřených dveřích uviděla bratra. To by ještě nebylo tak strašné, kdyby on byl sám.
ALE ON NEBYL SÁM... Byli dva... on a satan... antikrist... nahoře černý, dole žlutý, na čtyřech kolech a smrděl novotou.
Jak mi tohle mohl bratr udělat?
Jak to mohl udělat sobě?
Proč to udělal?
Ptám se proč???
Tento text zapisuji v naprostém, zoufalství ve chvíli, která se už už blíží chvíli posledního vydechnutí...
Bratrovi je to ale zřejmě jedno... on si teď dole v kuchyni JEZDÍ NA SVÉM NOVÉM SKATEBOARDU!!!!!

Žádné komentáře: