neděle 27. dubna 2008

sobota 26. dubna 2008

Pop? Sold out

Ano, je to tak, i názory se mohou měnit. I když... možná, že se nemění zas tak moc názory jako tvrzení. Noro, jestli tohle budeš číst, tak možná pocítíš zadostiučinění a pousměješ se. Radostně prohlašuji, že jsem si v poslední unavené a nevyspalé době hodně oblíbila poslouchání jednoduchých popových písniček a sledování ještě jednodušších filmů (nicméně ty jsem měla ráda i předtím:-)). Jde o to, že odvolávám vše, co jsem kdysi uveřejnila o různých žánrech hudby. Ano, svět se mění a my s ním. Změnil se designe blogu, změní se tak trošku i obsah, měním se i já sama. Taky přiznávám, že posledně (jestli ještě stíháš, Noro, o čem mluvím, kdyžtak to lze najít v tvých komentářích) to dost možná byl jen postoj a čisté pozérství.
Často si kladu otázku: "Co je špatného na komerci?" a po krátkém přemýšlení si sama odpovídám: "NiC! Podporuje ji tolik lidí, že na tom přece nemůže být nic špatného." Nojo, samozřejmě že se stále (s maličkými obměnami) držím svého starého hudebního já, ale ničemu novému se nebráním. Stejně tak s filmy. Nikdy mě extra moc nabavily dlouhé a "umělecké" kusy, co se snaží být originální i za cenu roztřesené kamery a nesmyslných replik. Nejhorší jsou živé ploty!!!! Beru film a seriál jako odpočinkovou záležitost. Možná taky proto jsem spíš pro jednodušší děj a méně "umění". Filmy jsou, přiznejme si, tak trošku zpotřební zboží. Kam se ze mě vytratila neuvěřitelně ambiciozní touha po "ražení nového směru", kterým se mimochodem vydává tolik lidí, že ten směr opravdu nlze považovat za nový? Nejspíš ji přemohl praktický a použitelný aspekt mého já. Opět důkaz toho, že dobro vždy vítězí;-).
Tady takový malý příklad toho, o čem mluvím. Suga´babes;-)

sobota 19. dubna 2008

Sice jsem průměrná, ale stejně si žiju v růžovém království


Kolem mě růžové, zelené a modré polštáře, růžová a bílá přikrývka, sama na sobě mám růžovou noční košili a všechno kolem krásně voní čokoládou, karamelem a šampaňským s jahodami. Je mi krásně! Hraje klidná hudba, já popíjím bublinky a zobu čokoládu. Je mi krásně! Zachvíli usnu sladkým čokoládovým spánkem. To je krása! Bude se mi zdát sladký sen plný rozkošných výjevů a všechno bude vonět po růžích. Bude mi krásně! Nebudu se zabývat problémy mého všedního života, nebudou mě zajímat známky ni malé maturity. To bude krása! Budu ve svém snu vyjímečná a opomenu zevšednělý fakt, že jsem průměrná. Budu krásná! Pak se ale vzbudím ze sna do nového dne a realita se vrátí zpět. Dám si sprchu a snídani, uvařím všední ranní kávu a když ji budu nalévat to krásného růžového porcelánového hrnečku uvědomím si, že dnes v noci BYLO KRÁSNO.

*ano, krásno bylo, já byla krásná, vše bylo krásné, bylo krásno jen díky tobě, tvá krása se jevila v mé mysli, krása nás spojovala, teď zde již není, nevadí, však já zase počkám do noci, kdy započneme krásnou synfonii kde první housle hraje krása...

čtvrtek 10. dubna 2008

Francouzština v terénu


... byla velmi povedená. Nevím, jak moc se nám povedlo splnit plán toho, co bylo prvotně rozhodnuto, ale když se nám podařilo prosadit si cestu směrem ke Coffee Heaven, bylo hned vše lepší. Ve dvou se to lépe táhne, a tak jsem s sebou kelímek s horkým kamarádem. Chutnal výborně. Vzniklo pár zajímavých fotek. Při cestě jsme se potkali s Palladiem, odtud první foto, pokračovali jsme po Příkopech, dál ulicí na Můstku až dál na Staromák a odtamtud na Nábřeží. Cestou mr. Chaydee fotografoval a tvořil umělecká fota, až přišlo na to, že jsme nasedli na tramvaj a jeli do školy. V ten okamžit také vznikl další obrázek... Procházka byla fajn... nedáme repete?

neděle 6. dubna 2008

Archa plná zvířat



Jistě je vám jasné, že nejde o bájnou Noemovu archu, která taky byla schodou okolností plná zvířat. Myslím, že není ani potřeba upřesňovat, že se chystám zhodnotit maturitní ples.
Ano, přiznávám, že když jsem řekla "plná zvířat" nebylo to myšleno zas tak moc vážně, protože zvířat se nakonec moc nedostavilo. Svůj plán samozřejmě dodrželi oktaváni, kteří ze sebe všichni (až na výjimky) udělali nějaké to zviřátko a sem tam jste mohli narazit i na dvě zebry, kočku, papouška nebo líhnoucího se motýla. Jedna zebra dostala od motýla a opilého papouška punc vítěze s nejdokonalejší maskou a zároveň cenu, čímž tím bylo tématu zvířat učiněno za dost.
O zábavu se postaral tanec. Ty, co se jej báli nakonec nikdo do ničeho extra moc nenutil, takže to snad nebylo tak zlé. Tančilo se hodně... Na klasické rytmy, kterých teda jen tak mezi námi opravdu moc nezaznělo, na rock´n´roll, na regge a na život celkově. Zní to divně, ale sama jsem si zase zkusila vytancovat ze sebe duši... upřímě je to jedna z nejlepších věcí, kterou můžete udělat.
Někteří pili, někteří zpívali, někteří hráli a někteří dělali všechny tři prve zmíněné aktivity dohromady. To potom dodalo určité tajemno zakončení celé noci v divadle. Odcházela jsem s Verčou a muzikálovou hvězdou Štěpánkinasitou se smíšenými pocity. Nejen že mě téměř neposlouchaly nohy a říkala jsem si jáký že to všechno mělo smysl, ale zároveň jsem byla i krásně k smrti unavená...

Tento maturiťáky byl nejdivnější ze všech tří, na kterých jsem byla. Nevím, jak se mohlo stát, že utekl tak rychle, ale jestli někdo posunul čas, tak mu to nedaruju, protože mi nasadil divné myšlenky do hlavy...