Jsem opět zpět

Jsem opět zpět doma... Doma.... Doma.... jsem na tom místě, kde jsem strávila zaručeně nejdelší dobu svého života. Ráno jsem jej opouštěla po desetiminutové koupeli, dlouhém vybírání oblečení a lehkém občerstvení a nyní...nyní....zrovan teď.... jsem zpět.
Absolvovala jsem školu celkem bez ztráty kytičky. Po češtině jsem si ještě potvrdila již předtím dlouho známý fakt, že Tatíček je naprosto nejúžasnější profesor a jak říká nejmenovaná blondýna (taková ta větší), je to génius. V parvém slova smyslu. Myslím, že naši třídu má taky rád a celkem dobře nás zná. Už jenom tím, že ví o mé náklonosti a kladnému vztahu k Irsku, si u mne moc nabývá na ceně a, pokud můžu použít skřetí slova, RESPEKT. Jen tak btw, dneska po hodině se mě ptal, jestli jsem už v Irsku byla. Když jsem mu odpověděla že ne, tak mi nabídl, že mi klidně poradí, kam si tam mám zajet, jelikož půl roku strávil tím, že projezdil teneto ostrůvek křížem krážem a děsně si v tom liboval!!! Je to génius...
Po škole jsem...vlastně po škole je relativní pojem, jelikož jsem ve škole byla až do čtvrt na čtyři... takže jinak... ještě jednou....STOP.... Po vyučování... no, to už je mnohem lepší....Po vyučování jsem ještě zůstala ve škole. Všichni blbli s foťáky a plyšáky či jinými hračkami, jelikož se bíží deadline odevzdání našeho leporela jako stylistické etudy. Asi ve tři jsem se ještě poprala s Markem a se Štěpánkou a o 15 minut později jsem celkem suchá (což je zvláštní, jelikož celý den zuřily vodní pistole) jsem opustila školu.
Kdyby potom někdo následoval mé kroky, došel by na busovou zastávku a tou krabicí na kolečkách by dojel až na Prosek, skoro až na trénink. Trénink byl bezvadnej. Začalo to tím, že jsem poznala následky rvačky s Markem a Štěpánkou... celé punčocháče jsem měla různě potrhané. Bezva věc...no dobře, to mi nevadilo zas tak moc a nikdo jiný se nevyjádřil, takže měli smůlu.
Náplní tréninku byl především totální rozkald pokročilého promenádního kroku. Musela jsem se smát, když nám k tanci byl puštěn černo-bílí Jackson. Achich-ouvej...na příště jsem jim slíbila, že jim ukážu hudbu, co se dá posluchat. Budu muset projít Zeppeliny a najít tam nějaký pro nás použitelný rytmus jinak mi tam pustí Shakiru nebo Gven Stephany...
Trénink byl všeobecně perfektní. V poslední době kvůli tomu klidně i zatáhnu školní přípravu a půjdu tam, jelikož to je takové dokonalé uvolnění a bezvadný pocit z dobře vykonané práce.
Teď mě čeká jen vybít poslední zblitky energie v mojí baterii a zalehnout do pelechu...:)