Škola pro ženy

Nedávno jsem spolu se svojí mamkou, s Tatíčkem a spoustou spolužáků vyrazila do Švandova divadla na Molierovu incsenaci Škola pro ženy.

Šlo o příběh pana Arnulfa (Ivan Řzáč), muže v nejlepších letech, který se bál oženit se s jakoukoliv ženou, jelikož si myslel, že by mu každá hned po svatební noci začla zahýbat a ve společnosti by mu nasadila parohy. Proto se jednou ujal malé holčičky Anežky, v podání Terezy Hofové, a rozhodl se, že si ji VYCVIČÍ a až Anežka dospěje udělá si z ní hodnou a poslušnou manželku. Anežce je již 18 let a my se ocitáme v situaci, jak se pan Arnulf vrací ze své týdení služební cesty zpět domů a zjišťuje, že si v době jeho nepřítomnosti Anežka všimla Oronta, syna Arnulfova přítele, a zamilovala se do něj stejně tak, jako on do ní. Od toho se odvíjí zbytek příběhu, kde se Arnulf spolu se svými sluhy Jiřinou a Alanem snaží zabránit lásce tvou milenců. Konec dobrý... Anežka a Oront se vezmou.

Jo, tuto inscenaci nanjvýše doporučuji, protože je opravdu geniální. Přesto že je celá ve verších nenajdete v ní jedinou pasáž, která by tam byla navíc, či by se tam nehodila. Celá hra je protkaná hromadou narážek na společnost a postavení mužů vůči ženám a jedním z neopomíjitelných faktorů byla například kniha nazvaná BIBLE DOBRÉ MANŽELKY, ze které si Anežka musela číst, aby se naučila, jak se má žena chovat k manželovi. Ivan Řezáč byl za roli Arnulfa oceněn THÁLIÍ ZA NEJLEPŠÍ MUŽSKÝ HERECKÝ VÝKON ZA ROK 2005 A BYL NOVIMINOVÁN NA CENU ALFRÉDA RADOKA ZA MUŽSKÝ HERECKÝ VÝKON ZA ROK 2005. Tu Thálii si opravdu zasloužil, jelikož vedl dlouhé veršované monology, u kterých se člověk ani chvíli nenudil a celý jeho výkon působil nanejvýš přirozeně. Bezvadně jej ale doplňovali i ostatní herci a jim všem patří můj dík za to, že mě dokázali bavit celých 125 minut. DĚKUJI....