...kam??? Kam se člověk nejradši vrací? Kam ho to táhne? Jeden moudrý člověk řekl, že člověk má potřebu navracet se do míst svého narození. S tímto tvrzením bych já osobně silně polemizovala, jelikož jsem si sama přišla na to, kam se člověk dle mého názoru musí zaručeně rád vracet. Sotva si řeknete: "Chtěl/chtěla bych se opět podívat do těch lázní, kde jsem prožil/prožila svůj nejhorší týden života. Opět bych chtěl/chtěla vidět ty lidi, co mne šikanovali a ze všeho nejradši bych si zase dal/dala ten nechutnej blivajz co mi uvařily místní kuchařky." Možná takoví lidé, co si toto pomyslí, existují, ale pokud by se někdo v mé blízkosti takto vyjádřil, v hlavě bych začala listovat, kam jsem založila telefonní číslo na Dr. Chocholouška, popřípadě pavilon 17 v Bohnicích. To totiž není příliš obvyklý a normální přístup! Jen tak mezi námi, co je to vlastně normální přístup k této věci, ha? Asi žádná norma neexistuje a mně je jasné, že si na to každý musí přijít sám. Například já si na to už přišla. (heč)
Přišla jsem na to, že se najradějí vracím na místa, kde jsem si prožila prýma čas s fajn přáteli. K pravému vysvětlení budiž nám příkladem můj včerejší výlet.
Včera odpoledne jsem se s maminkou, spacákem, mikinou, kartáčkem na zuby a pastou, dále pak s perníkem, dvěmi melouny a čtyřmi litry Kofoly vypravily do Střechova n. Sázavou, kde právě probíhá akce s názvem Letí sportovní tábor lyžařské školy, ing. Michael Turek. Na tento tábor jsem jezdila od svých sedmi let pravidelně každý rok, s výjimkou toho letošního. Letos jsem si dala pauzu a rozhodla se, že se na kamarády "táborníky" pouze zajedu podívat na víkend. Slovo dalo slovo, a tak jseme tedy s mamkou jely. Na místě jsem spatřila těch několik lidí, co jsou mému srdci velmi blízcí a celý sval poposkočil. Tam v tu chvíli jsem si uvědomila, jak fajn je být mezi lidmi, které mám ráda a že se mezi ně vždy ráda vrátím.
To je můj příběh o místech, kam se ráda vracím... jaký je ten Váš???
3 komentáře:
Muj pribeh je takovy, ze se rada vracim vetsnou na mista, kde zadny lidi nejsou a je tam absolutni pokoj.. - kdyz je rec o mistech. Kdyz jsem s prateli, je mi cdelkem jedno jestli je vedle me popelnice nebo strom, i kdyz druha varianta se mi samozrejme libi vice :)
Já se ráda vracim tam kde sem prožila něco, na co ráda vzpomínám. Jenomže to v mym případě končí tak, že někde ležim, a vidim jak je to už všechno jinak a že mě na tom místě už nic nečeká. A jinak Wendy-seš dement, kdybys na ten tábor jela, tak se s tebou tak na půl hodiny potkám. Což ale asi neni nějaká výhra mě potkat...
Přesně, kdybys jela, třeba taky dostaneš kofolu (btw: dík kláro =)
já osobně se taky ráda vracím na místa, která vyvolávaj hezký vzpomínky. Jo, proto sem taky na celodeňák jela do Chřenovic a ne s jedničkou do Vlašimi =)
Když jsme u míst, kam se vracíme rádi, jak rádi se vracíte do školy?
Okomentovat